Smutný fenomén zvaný sebevražda. Co se děje s duší člověka, který si sáhne na život?

 

Když se člověku přihodí jedna smutná událost, mávne nad ní rukou a jde dál. V poslední době však životy několika lidí připomínají peklo - neštěstí za neštěstím, neúspěch za neúspěchem. Ztráta práce, finanční souchotiny, manželská zda partnerská krize, zhoršení zdravotního stavu - to vše vytvoří "lavinu" negativních energií, která před člověkem nemá slitování.
 
Své o tom ví i Zuzka z Prievidze. "Nikdy jsem se neměla dobře, ale to, co se děje nyní, nelze ani popsat. Raději ať zemřu a alespoň nebudu o ničem vědět. Když to bude neúnosné, sama se svým životem skoncuji. Nemohu! "Píše utrápená čtenářka.
 
Má velké rodinné, finanční i zdravotní problémy. Starosti ovlivňují celou rodinu - ji, manžela i dva syny. Vždy, když se snaží ušetřit nějaké to euro, přijde načakaná událost a jsou znovu bez peněz. Zuzka popisuje v dopise i špatné zkušenosti z minulosti: "Prožila jsem hnusné dětství při opilé matce, která je již mrtvá. Bojím se každého nového dne, protože ze situace, ve které jsme, nevidím žádné východisko. "List je vlastně voláním o pomoc.
 
A takových bezradných volání přibývá. Bohužel, mnohé z nich se končí tragicky. Bezradní lidé nával starostí nezvládnou a sáhnou si na život. Statistická čísla jsou hrůzostrašné. Denně umírá na na naší planetě kolem 1000 lidí, kteří jediné východisko z krize vidí v sebevraždě. Dalších 10 000 se o sebevraždu pokouší a přibližně 5 000 se jí vyhrožuje.
 
I na Slovensku je situace neúnosná. Ročně si bere život kolem 500 lidí, nejčastěji odejdou z tohoto světa oběšením. Po sebevraždách sahají častěji muži, z regionů má nelichotivé prvenství Banskobystrický a Středočeský kraj. Kritický čas nastává mezi 22. a 7. hodinou ranní. Nejvíce sebevražd se odehrává v pondělí nebo úterý.
 
 
Příčiny dobrovolného odchodu na druhý břeh bývají většinou stejné - duševní choroby, nepříznivé životní okolnosti, rodinné konflikty, bankrot, nezaměstnanost, závislosti různého druhu, ale i dlouhodobá samota či náboženský fanatismus. Někteří výzkumníci se domnívají, že za sebevraždami třeba v některých případech hledat i dědičné aspekty. Říká se, že téměř 10% sebevrahů mělo v rodině osobu, která v minulosti ukončila svůj život dobrovolně.
 
O tom, jaké následky vyvolává sebevražda, zřejmě psát netřeba. Člověk sice "unikne" z problémů a starostí, ale za sebou zanechává truchlící a zoufalou rodinu. Podívejme se však na to, co způsobuje sebevražda na duchovní, tedy nehmotné bázi.
 
Život máme od Boha, a tedy jen On sám může rozhodnout, kdy nadešel náš čas na odchod. Podle Bible je sebevražda akt pýchy a rouháním se Nejvyššímu, a proto jde takový hříšník přímou cestou do pekla. Z esoterického hlediska je sebevražda nesmyslný čin, protože jí absolutně nic neřešíme. Zabijeme sice své fyzické tělo, no duše - jelikož je nesmrtelná - zůstává živá.
 
Za běžných okolností odchází duše po smrti do světla, kde čeká na další inkarnaci, tedy opětovné narození. Když však člověk spáchá sebevraždu, z jeho duše se může stát takzvaná "bludička". Jak říká renomovaný esoterik Peter, "taková duše se světlu vyhýbá, protože se bojí Boha. Má strach, že Nejvyšší ji bude soudit za předčasné ukončení života. A tak zůstává uvězněna v interdimenzionálním světě, což je samozřejmě na škodu. Taková duše je nespokojená, ale zároveň se zvykne "nalepit" na jiného, ​​žijícího člena rodiny. "Přivtělených duše pak dané osobě způsobuje potíže - cítí se unavená, vyčerpaná, mívá zdravotní komplikace a přestává se jí dařit v různých oblastech života.
 
Věštec Peter navíc dodává, že člověk, který spáchá sebevraždu, "znehodnocuje" svou karmu: "Na Zem se rodíme proto, abychom se učili, zdokonalovali. Pozemské bytí přináší nejen radosti, ale i starosti a bariéry. Naším úkolem je překonávat jejich a hledat východisko z "tmy". V případě, že se vzdáme a před obtížemi unikneme tak, že si sáhneme na život, znamená to, že jsme se v "duchovním učení" nikam neposunuly. A tak si stejnými, nebo dokonce ještě horšími komplikacemi či problémy projdeme iv příštím životě. Kromě toho "znečišťujeme" karmu celému našemu rodu, zejména potomkům. Děti rodičů, kteří spáchali sebevraždu, bývají šťastné a spokojené jen málokdy. "
 
Prievidžanke Zuzce, ale i ostatním, kterých se zmocňují negativní myšlenky, řadíme jediné - přečkat kritické období. Život je vlastně "houpačka", což znamená, že jednou jsme dolů a jindy zase nahoře. Pokud se momentálně nacházíte na takzvaném dně, vězte, že hlouběji už to nejde, a proto brzy nadejde moment, když začnete stoupat. A právě na tento okamžik třeba s radostí čekat. Pomůže pozitivní myšlení, které umocňují afirmace a mantry. Nejsilnější etapa dne, kdy se můžeme nabít pozitivismem a optimismem, je ranní okamžik procitnutí ze snu. Už tehdy je třeba myšlenky orientovat na něco hezké, příznivé a radostné. To, na co myslíme 30 sekund po probuzení, ovlivní náš den. Pokud budou myšlenky kladné, čekají nás příjemné události. Naopak negativní uvažování přináší pohromy a katastrofy. 
 
Preventivně proti sebevražedného sklonem působí i alternativní medicínské postupy. Zde jsou některé z nich:
 
- Naturoterapia: časně ráno si dopřejte studený nebo vlažný koupel
- Aromaterapie: do koupele nakapejte bazalkový nebo šalvějový olej, v aromalampě zapalujte růžovou či Tymiánový esenci
- Bylinky: zkuste brutnák lékařský, sporýš nebo zázvor
- Minerální kameny: úzkosti, depresí a sebevražedných sklonů zbavují ametyst, ametrín, Čaroit nebo záhněda
- Andělská terapie: požádejte svého strážného anděla, aby ve vás probudil vaši přirozenou - tedy nejčistší podstatu, pravé "já"
 
 
O sebevraždách existuje mnoho mýtů a falešných představ:
 
• "Když se někdo rozhodne, že spáchá sebevraždu, nikdo mu v tom nemůže zabránit."  Spousta lidí, kteří se pokoušejí o sebevraždu, se pohybují mezi touhou žít a zemřít.
 
• "Kdo o sebevraždě mluví, ten ji nikdy nespáchá."
 
Jde o velmi rozšířený a nepravdivý mýtus. Opak je pravdou. To, že někdo o sebevraždě mluví, je důkazem, že sebevražda je obsahem jeho myšlenek.
 
• "Sebevražda přichází bez varování."
 
U lidí, kteří jsou ohroženi sebevražedným jednáním, můžeme dost dlouho pozorovat různé příznaky psychického napětí. "
 
• "Každý, kdo se pokusí o sebevraždu, musí být šílený."
 
Drtivá většina lidí, kteří se pokoušejí o sebevraždu, netrpí šílenstvím, ale mohou být v depresi, mohou pociťovat bezvýchodnou situaci.
 
 
zdroj foto - yntirdah.sk