Křen selský / chren dedinsky (gazdovsky)

ARMORATIA RUSTICANA (GEART.), MEYER  ET  SCHERB.

 

Užitečné části: Jako droga se užívá kořen (Radix armoraciae).

 

Upotřebení: Křen je známá a všeobecně užívaná kuchyňská rostlina. V průmyslu slouží jako materiál pro výrobu křenového oleje.

 

Sběr: Kořen se sklízí koncem října nebo se nechá přezimovat v půdě a sklízí se až příští předjaří. Kořeny se omyjí, tenké kořínky se odtrhnou nejlépe vlhkým hadrem. Svázané v otýpkách se potom uloží v písku. 

 

Užití v lidovém lékařství:

 

Vodnatelnost – bere se 3x denně kávová lžička šťávy vytlačené z čerstvého rozstrouhaného kořene.

 

Žaludeční poruchy – na 100g kořene, pokrájeného na kousky se naleje jeden litr bílého vína, nechá se vařit asi 2 minuty a 10 minut stát. Užívá se 3x denně polévková lžíce před jídlem.

 

* Kašel, chrapot – šťávy vytlačené z rozstrouhaného kořene a silně oslazené se užívá 3x denně lžička.

 

* Pihy – octový výtažek: 50g nastrouhaného křenu se nechá stát 24 hodiny v půl litru octa. Výtažkem se večer omývá obličej.

 

* Záněty pohrudnice – křenová placka – strouhaný křen se smísí s moukou na těsto. Nesmí přijít přímo na tělo a nemá ležet nikdy déle než půl hodiny*/.

 

Podpora trávení – užívá se čerstvý s jablky nebo jako nálev 2x denně.

 

Ubývání dásní, pevnost dásní – žvýkat kousek křenu a jíst hodně nastrouhaného křenu, např. s nastrouhanými jablky.

 

* Zevně – viz křenová placka na prokrvení při revmatismu a neuralgiích.

 

* POZOR – nelze užívat při vředech a přecitlivělosti. Vyšší dávky dráždí ledviny, je nevhodný dlouhodobě!

 

*/ Na kůži způsobuje křen pocit palčivosti. Po několika minutách začne kůže červenat, ještě po delší době se mohou objevit puchýře. Odvádí se tím vnitřní bolest na povrch těla a mírní překrvení vnitřních orgánů. Zejména při zánětech pohrudnice, revmatismu a podobně.