Začínal ve Větrníku, následovalo Divadlo satiry a pak činohra Národního divadla. Poté, co se pro jeho opilost nedohrálo představení, odešel do Realistického divadla, hrál v Městských divadlech pražských. Krátce byl i členem KSČ, v roce 1954 byl vyloučen. Opět hrál v Divadle ABC, dva roky v karlínském hudebním divadle a v roce 1965 nastoupil do angažmá Divadla na Vinohradech. Vystupoval často ve filmu i v televizi, většinou hrál komediální padoušské postavy. Nezapomenutelné jsou jeho postavy zlotřilého královského rádce (Pyšná princezna), pistolníka Hoga Foga (Limonádový Joe), Barona Prášila (Baron Prášil), polního kuráta Katze (Dobrý voják Švejk), pana Petra Voka z Rožmberka (Svatby pana Voka), Jana Lucemburského (Slasti otce vlasti), Dr. Štrosmajera (Nemocnice na kraji města) a mnoho jiných drobných i větších postav. Počátkem osmdesátých let moderoval protiemigrantský a prorežimní seriál Československé televize Krok do neznáma. Objevný byl jeho Harpagon v Molierově Lakomci, kterého nehrál jako uslintaného shrbeného stařečka (jako většina ostatních herců), nýbrž jako plnokrevného muže v nejlepších letech, který sice trpí stihomamem, ale jde cílevědomě a nemilosrdně za svými cíli. Jednou z jeho posledních velkých rolí na divadle byl Shakespearův Richard III.
Aby si za války jeho otec Vladimír Kopecký uchoval živnost, dal se se svojí manželkou rozvést. Miloš Kopecký o tom později v knize Já napsal: „Otec nad maminkou de facto vynesl ortel. Kdyby totiž rodiče nebyli rozvedeni, maminka by se neocitla v Osvětimi, ale zůstala by patrně v Terezíně, kde bylo možné válku přežít.“ Tato hrůza z dětství provázela Kopeckého celý život a stála u vzniku jeho maniodepresivní psychózy.
Biografie
V roce 1945 se poprvé oženil se Stelou Zázvorkovou, se kterou měl dceru Janu. Další manželkou byla Kateřina Soukupová (řidička tramvaje) a následovalo sedm let života u Mileny Le Breux a románek s Věrou Chytilovou. Třetí manželkou byla Jana Lichtenbergová a poslední v roce 1966 tanečnice Jana Křečková. Miloš Kopecký byl známý svou averzí k žárlivosti, svými milenkami se netajil ani před svou zákonitou manželkou. Trpěl maniodepresivní psychózou. Při atacích této nemoci se hlavně opíral o svou poslední choť. Miloval šachy, hrával je především se svým přítelem Josefem Bedrnou. Mezi jeho další herecké kolegy a hlavní přátele patřili Miroslav Horníček, Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský a Jiří Kodet. Ovšem stejně dobře jako přátele uměl si dělat i nepřátele, kterých měl také dost. Dále se zajímal o politiku, filozofii a miloval psaní dopisů. Dne 5. května 1987 vystoupil Miloš Kopecký na IV. sjezdu Svazu československých dramatických umělců v Praze. Pan herec Miloš Kopecký, tehdy již národní umělec, se stal prvním umělcem v socialistickém Československu, který se odhodlal říci nahlas komunistům v čele strany a státu, aby odešli z funkcí. Stalo se tak už dva a půl roku před pádem režimu, kdy se ještě většina ostatních Čechů a Slováků bála vyjádřit svobodně názor. Nahrávku se tehdy podařilo zachránit a dopravit do mnichovského rádia RFE.
Ocenění
1979 titul zasloužilý umělec
1985 titul národní umělec
Divadelní role
1964 Peter Shaffer: Veřejné oko, Karel Sidley, Hudební divadlo Karlín, režie Rudolf Vedral
1965 Burton Lane: Divotvorný hrnec, Vodník Čochtan, Hudební divadlo Karlín, režie Václav Tomšovský
1966 Tennessee Williams: Kočka na rozpálené plechové střeše, Taťka, Divadlo na Vinohradech, režie Stanislav Remunda
1966 Luigi Pirandello: Člověk, zvíře a ctnost, Průzračný pan Paolino, Divadlo na Vinohradech, režie František Štěpánek
1966 August Strindberg: Královna Kristina, Axel Oxenstjerna, Divadlo na Vinohradech, režie František Štěpánek
1967 Luigi Pirandello: Jindřich IV., Jindřich IV., Divadlo na Vinohradech, režie Václav Hudeček
1967 Pavel Kohout: August August, august, Bumbul, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Dudek
1967 František Pavlíček: Nanebevstoupení Sašky Krista, Pan Apolek, Divadlo na Vinohradech, režie Luboš Pistorius
1968 George Bernard Shaw: Pygmalion, Profesor Henry Higgins, Divadlo na Vinohradech, režie František Štěpánek
1968 Jean Anouilh: Miláček Ornifle, Ornifle, Divadlo na Vinohradech, režie František Štěpánek
1969 Eugene O´ Neill: Měsíc pro smolaře, Phil Hogan, Divadlo na Vinohradech, režie Stanislav Remunda
1969 Milan Kundera: Ptákovina, Ředitel, Divadlo Na zábradlí, režie Václav Hudeček
1971 Moliére: Lakomec, Harpagon, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Dudek
1971 Maxim Gorkij: Barbaři, Cyganov, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Dudek
1972 George Bernard Shaw: Domy pana Sartoria, Sartorius, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Dudek
1972 Leonid Leonov: Zlatý kočár, Rahuma, Divadlo na Vinohradech, režie Jiří Dalík
1973 František Hrubín: Srpnová neděle, Alfréd Morák, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Dudek
1974 Robert Bolt: Ať žije královna!, De Quarda, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Dudek
1975 Jan Fuchs: Hurvínek v říši snů, Postava ze snu, Divadlo Spejbla a Hurvínka, režie Jan Fuchs
1975 Alexej K. Tolstoj: Car Fjodor, Kníže Vasilij Šujský, Divadlo na Vinohradech, režie Petr P. Vasiljev
1976 Maxim Gorkij: Letní hosté, Jakov Petrovič Šalimov, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Strejček
1976 Karel Čapek: Věc Makropulos, Advokát dr. Kolenatý, Divadlo na Vinohradech, režie Zdeněk Míka
1978 George Simon Kaufman: Přišel na večeři, Sheridan Whiteside, Divadlo na Vinohradech, režie Stanislav Remunda
1980 Lillian Hellmanová: Lištičky, Horác Giddens, Divadlo na Vinohradech, režie Stanislav Remunda
1980 Jiří Hubač: Dům na nebesích, Otec, Divadlo na Vinohradech, režie Václav Hudeček
1983 William Shakespeare: Richard III., Richard, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Dudek
1988 Eugene O´ Neill: Miliónový Marco, Kublaj, velký chán, Národní divadlo, režie Václav Hudeček
1989 Michail Bulgakov: Mistr a Markétka, Woland, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Dudek
1990 William Shakespeare: Sen noci svatojánské, Puk, Agentura pražské kulturní služby, režie Jan Kačer
1991 Vercors: Nepřirozená zvířata, Braddy, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Dudek
1996 Eduard Martin: Královské vteřiny, Komorník, Divadlo Ungelt, režie Jurij Galin
